V pražské galerii v interiérech Vyšší odborné školy uměleckoprůmyslové a Střední uměleckoprůmyslové školy lze do 6. prosince vidět obrazy Vlasty Kahovcové. Výstava Obrázky z podzámčí prezentuje její zátiší, portréty i asambláže.

Autorku veřejnost zná jako doprovodnou vokalistku nedávno zesnulého mnohonásobného slavíka Karla Gotta. Kromě toho je ale také vystudovaná výtvarnice. Absolvovala Střední uměleckoprůmyslovou školu, na jejíž půdě prezentuje svá díla.

Výtvarně vychází z klasických vzorů. V zátiší se zhlédla v období baroka, kdy tato umělecká disciplína, především v nizozemském malířství, dosáhla svého vrcholu. Pracuje s šerosvitem, který vytváří na plátně zvláštní napětí a nutí diváka být při sledování zobrazených předmětů pozorným.

Dílo Múzy je klasickým příkladem jejího pojetí zátiší. Seskupené předměty symbolizují formy inspirace k tvorbě uměleckých hodnot. Najdeme mezi nimi starobylý spis, láhev alkoholu, hudební nástroj a růže. Všechny mohou být motorem pro člověka a nutit ho k činnosti.

Prapor symbolismu drží práce nazvaná rembrandtovsky Noční hlídka. V zamřížovaném okně sedí kočka a rekognoskuje velkýma černozelenýma očima prostor před sebou. Za ní, v druhém plánu, svítí oranžová záře.
Portrétní tvorba je inspirovaná vířením masek na benátském karnevalu. Maskované tváře se dívají do interiéru z vlastního surrealistického světa. Zastupují lásku, smrt, strach, bolest i zlobu. Obraz, který je v názvu reminiscencí slavné Gottovy písně Lady Carneval, si v sobě nese i erotické napětí.

Obraz Tréma už téma vyjadřuje mnohem transparentněji. Dívčí tvář, zkrášlená síťovaným závojem a dvojicí růží ve vlasech, má všechno vepsáno v hlubokých posmutnělých očích. Jsou v nich obava z neúspěchu i vemlouvavá naléhavost sdělit svou pravdu světu.

Vlasta Kahovcová má ráda, když mají věci řád a vnitřní krásu. A také symboliku, protože díky ní se dají prostřednictvím štětce vyprávět na plátně lidem příběhy.


Text převzat z deníku Právo, autor textu Jan Šída

X