O tom, jak radikálně vám rozšíří přehled zahraniční, byť třítýdenní stáž, jsem se spolu se svými spolužáky z oboru Design nábytku a interiéru (Barbora Bílková, Štěpán Nešpor a Valentina Ostojic) a Propagační grafiky (Martina Gucká, Jan Lašek, Veronika Kučerová, Pavlína Kolářová) přesvědčil díky programu Erasmus+ v termínu 16. 1. – 7. 2. 2015.
Jiná mentalita, jiný vzdělávací systém, jídlo, zvyky. Jiné, nýbrž skvělé. Otevřenost, přátelskost a ochota Portugalců, se kterými jsem měl možnost se setkat, mi byla nejen nesmírně blízká, ale i nápomocná. Ať už se jednalo o poznávání nových technik v rámci výuky či trávení volného času.
Pro Design nábytku a interiéru si portská škola Escola Artística de Soares dos Reis připravila skvělý projekt s volně přeloženým názvem „Čtyři lidé, čtyři pohledy, čtyři židle“. Byly nám představeny čtyři základní historické typy portugalských židlí a každého cílem bylo navrhnout zcela novou židli, ovšem nějakým způsobem inspirovanou daným typem.
Všechno je možné. Všechno. Zkrátka a dobře nám nestačilo strávit celé tři týdny v jednom městě, když už jsme letěli 5 hodin. Zjišťovali jsme už v Praze, co bychom chtěli navštívit, v Portu pak ověřovali ať už u učitelů, či nových spolužáků a první víkend jsme vyrazili do Lisabonu. Jenže kdo by se omezoval pouze na Lisabon, když jsme měli výhodné jízdné? A tak jsme navštívili Évoru, Lagos, Taviru, Faro a oblast Cortegaça.
Bezproblémovost celé výměny a spokojenost obou stran bych ilustroval nejlépe asi na posledním večeru, kdy jsme byli pozváni na večeři. Ano, domů. K profesorce. Národní speciality, přátelská atmosféra. Upřímně, ani se mi nechtělo příliš zpět do Prahy.
Jan Šrajhans
